Na divadelní scéně
Mluvené role | Další účinkující | Další účinkující |
---|---|---|
Plukovník František von Trenck | Andreas Löffler | Werner Zellmer |
Kateřina Schwab | Pia Fichtinger | Christina Schneider |
Hejtman von Erlach | Michael Aumann jun. | Hans Stautner |
Poručík Gossau | Andreas Löffler | Benjamin Schlegl |
Poručík Dolne | Markus Malterer | Michael Malterer |
Mariuzza | Marion Schindler | Miriam Wittmann |
Generál Khevenhüller | Werner Imm | Jürgen Lampatzer |
Toni Schwab | Stefan Liegl | Andreas Wittmann |
Markytánka | Tamara Löffler | Julia Riedl |
Martin von Hohenau | Thomas Aumann | Josef Kowalski |
Harumbascha Bidac | Johannes Eisenhart | Martin Eidenhardt |
Herold | Kurt Ulrich | Josef Schlegl |
Plukovník Werkstätten | Josef Frei | Stefan Paa |
Starosta města Kayser | Martin Kowalski | Hans Ruhland |
Zástupci starosty a radní | Josef Bacherl, Josef Liegl, Alois Nock, Anton Preis, Walter Ruhland, Richard Schindler, Willi Senft | |
Městský písař Pfliegl | Siegfried Hutterer | Fridolin Mühlbauer |
Soudní písař Müller | Heinrich Althammer | Klaus Hetzl |
Elisabeth Müller | Ursula Gruber | Evi Schmid |
Občan Hof | Josef Klein | Franz Lintl |
Občan Schneider | Hermann Bierl | Max Laubmeier |
Občan Götsch | Wolfgang Kraus | Dietmar Weidner |
Žena komořího města Kerna | Birgit Frank | Susi Nock |
Městský farář | Herbert Heidinger, Markus Huber, Reinhard Tietze, Walter Urban |
|
Městský strážce a bubeník | Markus Bauer, Alfons Gruber, Andreas Plötz, Josef Spachtholz | |
Ponocný | Hans Braun | Heinz Wagner |
Vozka | Herbert Bauer | Hans Zilker |
Občan Sepp Lechner | Georg Bierl | Christian Lommer |
Občan Xaver Bierl | Dieter Daschner | Mathias Lintl |
Občan Max Zangl | Hans Rampf | Helmut Schneider |
Občan Sepp Frank | Erich Honsowitz | Hans Rampf |
Občan Georg Breitmeier | Peter Aumann | Ludwig Bauer |
Občan Xaver Dussl | Hermann Bierl | Max Laubmeier |
Breu Jörg | Bastian Fischer | Elias Lommer |
Paní Nothaas | Sabine Auerbeck | Erika Zilker |
Babett | Luise Berger | Helga Weingärtner |
Šenkýřka hostince U pošty | Emmi Bauer | Anna Vogl |
Wastl, sluha | Anton Bauer | Matthias Eiber |
Služka Bärbl | Lea Lommer | Katharina Stelzl |
Chlapec z Chamu | Matthias Heimann | Christian Ulschmied |
Muzikant | Alwin Liegl |
Za scénou
Režie | Yvonne Brosch | |
Asistent režie | Hermine Haubner | |
Vedoucí skupiny trubačů | Elke Tweedale | |
Vedoucí černých pandurů |
Michael Gruber, Alexander Weingärtner | |
Velitel jezdeckého oddílu pandurů | Martin Bauer | |
Velitel pěších pandurů | Christian Eidenhardt | Tobias Saffert |
Výcvik jezdců a koní | Angelika Bauer | |
Vedoucí skupiny kejklířů | Gaby Hetzl | |
Kostýmy vedoucí | týmu Andrea Weidner, Andrea Kinach | |
Maskéři vedoucí | týmu Jutta Wittmann | Stephanie Lampatzer |
Osvětlovači vedoucí | týmu Marcus Berger | Michael Gruber |
Zvuková technika | Alfons a Christian Gruber | |
Pyrotechnik | Klaus Berger | |
Technická služba | Gruppe Schwarze Panduren | |
Předsednictvo spolku Trenckfestspiele | Alois Frank, Martin Frank, Andreas Eisenhart |
Režiséři od roku 1950
1950 - 1952 | Dr. Georg Walberer |
1953 - 1973 | Max Schneider |
1973 - 1999 | Heinz Herbrich |
od roku 2000 | Yvonne Brosch |
Černí panduři
Černí panduři nadchnou diváky historické hry o Trenckovi svými historickými uniformami, kostýmy a svým opovážlivým vzezřením.
V divadelní hře jsou bizarní skupinou krvelačných válečníků, kteří roku 1742 plenili a pustošili Bavorsko. Neohroženě bojovali za svého pověstného velitele a za sebe.
Označení panduři pochází z maďarštiny, kde tento výraz znamenal „ozbrojený osobní strážce“. Trenk si pandury najal na vlastní náklady a podléhali pouze jeho rozkazům.
Černí panduři a jejich odpovědnost za technické služby
Organizačně je skupina Černí panduři pracovní složkou, která existuje v rámci spolku pro pořádání Trenkových slavností od roku 1978. K mnoha úkolům černých pandurů patří udržování areálu přírodní scény a zajišťování technických služeb.
Černí panduři rovněž odpovídají za organizaci slavnosti v hradním areálu, která se každoročně ve Waldmünchenu koná.
Vánoční strom pro Řím v roce 1984
Zvláštní mimořádnou akcí pandurů a hudební skupiny trubačů a bubeníků bylo zajištění vánočního stromu pro město Řím v roce 1984. Na podnět Güntera Grubera, jednoho z členů skupiny černých pandurů, se 27 metrů vysoký smrk z Hornofalckého lesa vydal na cestu do Říma, kde ho členové spolku vztyčili na Svatopetrském náměstí.
Patronát nad celou akcí převzal tehdejší bavorský ministerský předseda Franz Josef Strauß a její příprava si vyžádala celý rok. Při předvánoční audienci, které se zúčastnili také státní ministryně Dr. Mathilde Berghofer-Weichner, kardinál Josef Ratzinger a tehdejší vládní prezident Horní Falce, Karl Krampol, poděkoval papež Johannes Paul II. pandurům z Waldmünchenu a mimo jiné řekl: „S radostí tento strom z lesů Vaší domoviny přijímám…“
Symbolické předání ve velké audienční hale za účasti téměř 7.000 poutníků obohatila svým vystoupením hudební skupina trubačů a Martina Mauerer, Andrea Schmid a Gerhard Pobel zazpívali za kytarového doprovodu Ernsta Urbana vánoční písně.
Kardinál Ratzinger (papež Benedikt XVI) navštívil představení hry o Trenckovi
Josef kardinál Ratzinger (pozdější papež Benedikt XVI) navštívil roku 1987 město Waldmünchen a zhlédl historickou hru o Trenckovi. Jako výraz díku předal z pověření papeže Johannese Paula II. v zastoupení za všechny zúčastněné Heinrichu Eiberovi, předsedovi Trenckova spolku, Řád svatého Silvestra.
Jezdecký oddíl
Divocí panduři na koních
V roce 1977 založilo 40 zakládajících členů jezdecký oddíl jako další sekci spolku pro pořádání Trenckových slavností „Verein der Trenckfestspiele Waldmünchen e.V.“ Jezdecký oddíl má v současné době asi 100 členů a podporuje účinkující, kteří vystupují v historické hře na koních. Oddíl má svou základnu v Blumlohe, kde se každý rok herci připravují na své vystoupení. V průběhu hry panduři na koních tryskem přicválají na scénu a strhnou na sebe pozornost diváků.
Jezdecký oddíl odpovídá za pořizování koní a pečuje o ně. Ve hře je integrováno vystoupení až 10 jezdeckých koní a koňských spřežení.
Kanonýři
V historické hře je v akci i opravdový kanón
Oddíl kanonýrů byl založen roku 1991. U jeho zrodu stála myšlenka pořídit funkční kopii historického kanónu a scénicky ho ve hře využít.
Z oddílu pěších pandurů se vyčlenila skupina kanonýrů, kteří se na realizaci repliky kanónu podíleli. Při jeho nasazení v inscenaci fungují jako jeho obsluha a střelci. Oddíl kanonýrů se rozrostl na více než 40 aktivních členů, včetně žen a dětí.
Skupina kanonýrů se účastní také různých historických průvodů, oslav, rekonstrukcí historických bitev (jako např. „Kronacher Schwedensturm"/Útok Švédů na Kronach, Neunburger Schloßfest /Hradní slavnosti v Neunburgu, Schlacht an der Jakobskapelle in Plauen/Bitva u kaple sv. Jakuba v Plauen, Tilly-Fest in Breitenbrunn/Historické slavnosti v Breitenbrunnu, atd.)
Kruh přátel historie 30-leté války
Od roku 1998 se kanonýři připojili také ke „Kruhu přátel historie 30-leté války“, který v současné době sdružuje 12 historických skupin a najdete ho na internetových stránkách www.die17er.de. Každý rok organizuje Kruh přátel velké vojenské ležení, pořádané střídavě v místě působení členských skupin. 2001 a 2008 se vojenské ležení konalo ve Waldmünchenu. Při těchto akcích získali kanonýři (panduři a Chorvati) už několik ocenění (jako nejlepší historická skupina apod.). Pořadatelé si zde vyměňují zkušenosti z předešlých akcí, informace o historických kostýmech, zbraních a dalším vybavení, plánují společná vystoupení a navazují mezi sebou kontakty a přátelství.
Vojenské ležení v 17. a 18 století
Cílem skupiny kanonýrů je vytvořit co možná nejvěrnější rekonstrukci vojenského ležení v 17. a 18. století a při pořizování replik historických kostýmů, zbraní a dalšího vybavení ležení dbát na to, aby co nejlépe odpovídaly originálním předlohám.
V historické epoše 18. století byli kanonýři jednotkou obsluhující střelné zbraně plukovníka pandurů Františka, svobodného pána von Trenck.
V historické epoše 17. století byli kanonýři (panduři a Chorvati) chorvatskou jednotkou pěchoty vybavenou arkebuzami, která bojovala po boku císařského (habsburského) vojska.
Pandurské ležení ve Waldmünchenu
V Pandurském ležení předvádějí kanonýři střelbu z různých střelných zbraní, aby si diváci mohli udělat představu o technice historických zbraní. K dalším atrakcím patří např. oblíbená hra myší ruleta, „Owahaua" – soutěž ve shazování otýpek slámy, lazebník s pestrou nabídkou služeb od stříhání vlasů, přikládání pijavic, trhání zubů, mytí nohou, holení, až po masáže lazebnice, dále se předvádí odlévání olova, kovářské práce v polní kovárně, vaření na otevřeném ohni a můžete nahlédnout i do stanů s historickým vybavením. Pandurské ležení se koná každoročně vždy třetí sobotu v srpnu.
Kromě společných aktivit v rámci nejrůznějších historických slavností se kanonýři setkávají jednou měsíčně.