Trenck Festspiele
Další účinkující

Koupit vstupenkuTermíny představení na letní scéně červenec 2022 – srpen 2022

Mluvené roleDalší účinkujícíDalší účinkující
Plukovník František von Trenck Andreas Löffler Werner Zellmer
Kateřina Schwab Pia Fichtinger Christina Schneider
Hejtman von Erlach Michael Aumann jun. Hans Stautner
Poručík Gossau Andreas Löffler Benjamin Schlegl
Poručík Dolne Markus Malterer Michael Malterer
Mariuzza Marion Schindler Miriam Wittmann
Generál Khevenhüller Werner Imm Jürgen Lampatzer
Toni Schwab Stefan Liegl Andreas Wittmann
Markytánka Tamara Löffler Julia Riedl
Martin von Hohenau Thomas Aumann Josef Kowalski
Harumbascha Bidac Johannes Eisenhart Martin Eidenhardt
Herold Kurt Ulrich Josef Schlegl
Plukovník Werkstätten Josef Frei  Stefan Paa
Starosta města Kayser Martin Kowalski  Hans Ruhland
Zástupci starosty a radní Josef Bacherl, Josef Liegl, Alois Nock, Anton Preis, Walter Ruhland, Richard Schindler, Willi Senft
Městský písař Pfliegl Siegfried Hutterer Fridolin Mühlbauer
Soudní písař Müller Heinrich Althammer Klaus Hetzl
Elisabeth Müller Ursula Gruber Evi Schmid
Občan Hof Josef Klein Franz Lintl
Občan Schneider Hermann Bierl Max Laubmeier
Občan Götsch Wolfgang Kraus Dietmar Weidner
Žena komořího města Kerna Birgit Frank Susi Nock
Městský farář Herbert Heidinger, Markus Huber,
Reinhard Tietze, Walter Urban
Městský strážce a bubeník Markus Bauer, Alfons Gruber, Andreas Plötz, Josef Spachtholz
Ponocný Hans Braun Heinz Wagner
Vozka Herbert Bauer Hans Zilker
Občan Sepp Lechner Georg Bierl Christian Lommer
Občan Xaver Bierl Dieter Daschner Mathias Lintl
Občan Max Zangl Hans Rampf Helmut Schneider
Občan Sepp Frank Erich Honsowitz Hans Rampf
Občan Georg Breitmeier Peter Aumann Ludwig Bauer
Občan Xaver Dussl Hermann Bierl Max Laubmeier
Breu Jörg Bastian Fischer Elias Lommer
Paní Nothaas Sabine Auerbeck Erika Zilker
Babett Luise Berger Helga Weingärtner
Šenkýřka hostince U pošty Emmi Bauer Anna Vogl
Wastl, sluha Anton Bauer Matthias Eiber
Služka Bärbl Lea Lommer Katharina Stelzl
Chlapec z Chamu Matthias Heimann Christian Ulschmied
Muzikant Alwin Liegl  
Režie Yvonne Brosch 
Asistent režie Hermine Haubner 
Vedoucí skupiny trubačů Elke Tweedale 
Vedoucí
černých pandurů
Michael Gruber, Alexander Weingärtner
Velitel jezdeckého oddílu pandurů Martin Bauer 
Velitel pěších pandurů Christian Eidenhardt Tobias Saffert
Výcvik jezdců a koní Angelika Bauer 
Vedoucí skupiny kejklířů Gaby Hetzl 
Kostýmy vedoucí týmu Andrea Weidner, Andrea Kinach
Maskéři vedoucí týmu Jutta Wittmann Stephanie Lampatzer
Osvětlovači vedoucí týmu Marcus Berger Michael Gruber
Zvuková technika Alfons a Christian Gruber
Pyrotechnik Klaus Berger 
Technická služba Gruppe Schwarze Panduren
Předsednictvo spolku Trenckfestspiele Alois Frank, Martin Frank, Andreas Eisenhart

Režiséři od roku 1950

1950 - 1952 Dr. Georg Walberer
1953 - 1973 Max Schneider
1973 - 1999 Heinz Herbrich
od roku 2000 Yvonne Brosch

Černí panduři nadchnou diváky historické hry o Trenckovi svými historickými uniformami, kostýmy a svým opovážlivým vzezřením.

Schwarze Panduren zücken ihre SäbelV divadelní hře jsou bizarní skupinou krvelačných válečníků, kteří roku 1742 plenili a pustošili Bavorsko. Neohroženě bojovali za svého pověstného velitele a za sebe.

Označení panduři pochází z maďarštiny, kde tento výraz znamenal „ozbrojený osobní strážce“. Trenk si pandury najal na vlastní náklady a podléhali pouze jeho rozkazům.

Černí panduři a jejich odpovědnost za technické služby

Schwarze PandurOrganizačně je skupina Černí panduři pracovní složkou, která existuje v rámci spolku pro pořádání Trenkových slavností od roku 1978. K mnoha úkolům černých pandurů patří udržování areálu přírodní scény a zajišťování technických služeb.

Černí panduři rovněž odpovídají za organizaci slavnosti v hradním areálu, která se každoročně ve Waldmünchenu koná.

Vánoční strom pro Řím v roce 1984

Zvláštní mimořádnou akcí pandurů a hudební skupiny trubačů a bubeníků bylo zajištění vánočního stromu pro město Řím v roce 1984. Na podnět Güntera Grubera, jednoho z členů skupiny černých pandurů, se 27 metrů vysoký smrk z Hornofalckého lesa vydal na cestu do Říma, kde ho členové spolku vztyčili na Svatopetrském náměstí.

Patronát nad celou akcí převzal tehdejší bavorský ministerský předseda Franz Josef Strauß a její příprava si vyžádala celý rok. Při předvánoční audienci, které se zúčastnili také státní ministryně Dr. Mathilde Berghofer-Weichner, kardinál Josef Ratzinger a tehdejší vládní prezident Horní Falce, Karl Krampol, poděkoval papež Johannes Paul II. pandurům z Waldmünchenu a mimo jiné řekl: „S radostí tento strom z lesů Vaší domoviny přijímám…“

Symbolické předání ve velké audienční hale za účasti téměř 7.000 poutníků obohatila svým vystoupením hudební skupina trubačů a Martina Mauerer, Andrea Schmid a Gerhard Pobel zazpívali za kytarového doprovodu Ernsta Urbana vánoční písně.

Kardinál Ratzinger (papež Benedikt XVI) navštívil představení hry o Trenckovi

Joseph Kardinal RatzingerJosef kardinál Ratzinger (pozdější papež Benedikt XVI) navštívil roku 1987 město Waldmünchen a zhlédl historickou hru o Trenckovi. Jako výraz díku předal z pověření papeže Johannese Paula II. v zastoupení za všechny zúčastněné Heinrichu Eiberovi, předsedovi Trenckova spolku, Řád svatého Silvestra.

Divocí panduři na koních

PandurenreiterV roce 1977 založilo 40 zakládajících členů jezdecký oddíl jako další sekci spolku pro pořádání Trenckových slavností „Verein der Trenckfestspiele Waldmünchen e.V.“ Jezdecký oddíl má v současné době asi 100 členů a podporuje účinkující, kteří vystupují v historické hře na koních. Oddíl má svou základnu v Blumlohe, kde se každý rok herci připravují na své vystoupení. V průběhu hry panduři na koních tryskem přicválají na scénu a strhnou na sebe pozornost diváků.

Jezdecký oddíl odpovídá za pořizování koní a pečuje o ně. Ve hře je integrováno vystoupení až 10 jezdeckých koní a koňských spřežení.

Trenck mit Katharina und 5 Reitern

V historické hře je v akci i opravdový kanón

Oddíl kanonýrů byl založen roku 1991. U jeho zrodu stála myšlenka pořídit funkční kopii historického kanónu a scénicky ho ve hře využít.

Z oddílu pěších pandurů se vyčlenila skupina kanonýrů, kteří se na realizaci repliky kanónu podíleli. Při jeho nasazení v inscenaci fungují jako jeho obsluha a střelci. Oddíl kanonýrů se rozrostl na více než 40 aktivních členů, včetně žen a dětí.

Kanoniere

Skupina kanonýrů se účastní také různých historických průvodů, oslav, rekonstrukcí historických bitev (jako např. „Kronacher Schwedensturm"/Útok Švédů na Kronach, Neunburger Schloßfest /Hradní slavnosti v Neunburgu, Schlacht an der Jakobskapelle in Plauen/Bitva u kaple sv. Jakuba v Plauen, Tilly-Fest in Breitenbrunn/Historické slavnosti v Breitenbrunnu, atd.)

Kruh přátel historie 30-leté války

Kanone SeitenansichtOd roku 1998 se kanonýři připojili také ke „Kruhu přátel historie 30-leté války“, který v současné době sdružuje 12 historických skupin a najdete ho na internetových stránkách www.die17er.de. Každý rok organizuje Kruh přátel velké vojenské ležení, pořádané střídavě v místě působení členských skupin. 2001 a 2008 se vojenské ležení konalo ve Waldmünchenu. Při těchto akcích získali kanonýři (panduři a Chorvati) už několik ocenění (jako nejlepší historická skupina apod.). Pořadatelé si zde vyměňují zkušenosti z předešlých akcí, informace o historických kostýmech, zbraních a dalším vybavení, plánují společná vystoupení a navazují mezi sebou kontakty a přátelství.

Vojenské ležení v 17. a 18 století

PandurenlagerCílem skupiny kanonýrů je vytvořit co možná nejvěrnější rekonstrukci vojenského ležení v 17. a 18. století a při pořizování replik historických kostýmů, zbraní a dalšího vybavení ležení dbát na to, aby co nejlépe odpovídaly originálním předlohám.

V historické epoše 18. století byli kanonýři jednotkou obsluhující střelné zbraně plukovníka pandurů Františka, svobodného pána von Trenck.

V historické epoše 17. století byli kanonýři (panduři a Chorvati) chorvatskou jednotkou pěchoty vybavenou arkebuzami, která bojovala po boku císařského (habsburského) vojska.

Pandurské ležení ve Waldmünchenu

Fröhliche RundeV Pandurském ležení předvádějí kanonýři střelbu z různých střelných zbraní, aby si diváci mohli udělat představu o technice historických zbraní. K dalším atrakcím patří např. oblíbená hra myší ruleta, „Owahaua" – soutěž ve shazování otýpek slámy, lazebník s pestrou nabídkou služeb od stříhání vlasů, přikládání pijavic, trhání zubů, mytí nohou, holení, až po masáže lazebnice, dále se předvádí odlévání olova, kovářské práce v polní kovárně, vaření na otevřeném ohni a můžete nahlédnout i do stanů s historickým vybavením. Pandurské ležení se koná každoročně vždy třetí sobotu v srpnu.

Kromě společných aktivit v rámci nejrůznějších historických slavností se kanonýři setkávají jednou měsíčně.

Podkategorie